
Babička řekla, že mrtví lidé se dají docela snadno poznat. Když se mrtví lidé podívají na ženu, nevidí nic než špínu, když se podívají na druhého, nevidí nic než zlo; když se podívají na strom, spatří jen prkna a peníze; nikdy krásu. Babička řekla, že světem se toulá mnoho mrtvých lidí.
Forrest Carter, The Education of Little Tree
(Škola Malého stromu, Kalich, Praha 1993, přel. L. Miřejovský)



Jestliže chceš získat jablko poznání, musíš vylézt na nejvyšší větve stromu







divocí i krotcí koně se zelenou hřívou
nenápadným tryskem
hrabete kopyty ve větru
na slunci vstoje však spíte
a sníte
mezi dřevem a kůrou
bohyně z dřeně
z masa z čerstvé vody
z jarní mízy
a ze snu léta
podzemní královna
šťastná lesní víla
zpívá svou nahou píseň
dnes ještě žijeme
ale zuby tovární pily
pořád křičí
víc a víc
Piliny v trávě
jsou také skvrny
stejně jako krev
Když dítě
z ženy a muže
osloví strom
strom odpoví
a dítě ho slyší
Později
hovoří dítě o pěstování stromů
se svými učiteli a rodiči
Už neslyší hlas stromů
už neslyší
jejich větrnou píseň
Přesto však
čísi holčička
zoufale vykřikne
v parčíku
z armatur a cementu
z unavené trávy
a ze zhanobené země
Je to … ó … je to
smutek z toho že jsem sama
kdo křičí
nebo strach že zapomenete
stromy mého mládí
mého opravdového mládí
V oáze vzpomínky
právě vytryskl pramen
Mám plakat
že jsem vždycky byla šťastná v davu
v zeleném davu lesa
Jacques Prévert, Stromy - úryvky
