Tuhle kapitolovku už jsem jednou zveřejňovala, ne sice na tomhle blogu, ale na tom co mu předcházel. Pak jsem se rozhodla, že ji přepracuju (jednou) a tak jsem si ji uložila do compu a z blogu smazala... a co se samozřejmě stalo: počítač spadnul a celej hard je v pr****. No, tak jsem se rozhodla, že to napíšu znova a tady je výsledek:
Název: Už ses narodila, tak žij (nic jinýho mě nenapadlo, tohle musí stačit xD)
Upozornění: HP Fanfiction
Upozornění: HP Fanfiction
Hlavní postavy: Severus Snape + Susan Pears (AUTP), Hermiona Granger
Vedlejší postavy: Albus Brumbál, Harry Potter, Ron Weasley, Lucius Malfoy, Lilly Evans-Potter, James Potter, Sirius Black, Remus Lupin,...
Upozornění: OOC (xD)
Přístupnost: +14
Poznámka: čtěte a komentujte!!! xD xD xD
Susan otevřela oči a zamrkala do šera pokoje. Vytáhla ruku z pod pokrývky a shrnula si z obličeje pramen hustých vlnitých hnědých vlasů. Rty měla popraskané a celé tělo ji bolelo, jakoby včera běžela maraton. V ústech měla jako v pitevně a nejhorší bylo, že si vůbec nepamatovala, co se stalo…
Za jejími zády se ozvalo povzdechnutí a po něm tiché zamlaskání. Susan vytřeštila oči a s trhnutím se otočila. Spatřila bledá široká svalnatá záda na nichž byly jak mořské řasy rozhozené půlnočně černé vlasy.
"Pane Bože!" vykřikla, když si uvědomila, kdo leží s ní v posteli…
Severus Snape sebou nepatrně trhnul, ale neotočil se, ani nedal nijak jinak najevo, že by ji slyšel. Susan na něj vytřeštěně zírala a nebyla schopna se pohnout.
"Netuším, koho jste myslela tím Bohem, ale jsem si naprosto jistý, že já to nebudu. A mám také dojem, že v mé komnatě jste pouze vy a já, takže bych prosil, abyste přestala křičet na imaginární osoby a nechala jste mě v klidu spát…" ozval se po několika vteřinách klidným hlasem Severus. Susan hlasitě vyjekla vyskočila ven z postele. Teď už se Snape pomalu otočil a podíval se na ní studeným pohledem černých očí. Pak ji sjel od hlavy až k patě a zkřivil ústa ve svém úsměšku. Susan se koukla dolů, aby viděla, co ho vyvolalo a zjistila, že je úplně nahá. Zčervenala jak rajče a rychle strhla z postele deku, aby se do ní zabalila. Tímto manévrem však připravila Severuse o to jediné, co na sobě měl a zůstala civět na jeho odhalené tělo. Snape na ni hleděl a očividně se velmi bavil jejím výrazem.
"To… Eh… Já…" snažila se Suze bez valného úspěchu říct a dále jen zírala na jeho… echm… přirození (xD)
"Včera jste ho tolik neobdivovala…" pronesl posměšně a pak vstal a natáhl si černé kalhoty (jak jinak).
Susan jen zalapala po dechu a rychle odvrátila pohled. V místnosti byla zima a jakmile si to Susan uvědomila, začaly jí o sebe drkotat zuby. Komnata celkově působila chladným a neosobním dojmem - holé kamenné stěny zdobil jen jeden zašlý gobelín, nábytek z třešňového dřeva praskal pod tíhou stovek knih, psací stůl nebyl skoro vidět pod haldami pergamenu a dominantou místnosti byla velká postel s nebesy a stříbro-zelenými peřinami.
"Totiž," zamumlala Suze, "Co se včera stalo?" zeptala se nevinně a zrudla ještě víc.
Snape se na ní podíval, jakoby jí nedocházelo něco zcela evidentního a pak pomalu, jak k mentálně narušenému promluvil: "Nedivím se, že si nic nepamatujete, byla jste včera…ehm…v pozoruhodném stavu opilosti a citového vyčerpání, ale od tak chytré čarodějky bych očekával, že jí dojde, co se dělo, když jste se probudila se mnou v posteli zcela nahá…"
"Merline, to ne…" zaúpěla potichu. "A… co jste myslel tím citovým vyčerpáním??"
"No, když jsem vás našel na prahu svého kabinetu, blábolila jste něco o nějakém ničemovi a nejednou jste řekla jméno Roger - myslela jste tím patrně profesora starodávných run, nebo se mýlím?" zeptal se ironicky, ale když viděl, že se Suze snaží probodnout pohledem špičky svých bot, pokračoval: "Poté jsem vás tedy…ehm…odtáhl dovnitř, protože jste se zrovna dvakrát nesnažila zachovávat bradavický noční klid a tady… začala jste s tím vy, zase tak nadrženej nejsem, ale chápejte, jsem jen muž a po pobytu v Bradavicích se není čemu divit, že když vidím mladou krásnou nahou ženu, řekněme, že jednám."
Susan si ani nevšímala toho, že ji označil za mladou krásnou ženu, což se od Severuse určitě pokládalo za kompliment, a začal ji ovládat vztek. 'Všichni mužský sou stejní' pomyslela si a s úkosem se na Severuse podívala.
"Asi se shodneme na tom, že není třeba tuto… aférku… nikomu vykládat," poznamenala a nevšímala si jeho uchechtnutí. Posbírala ze země své oblečení, rychle ho na sebe navlékla a pak bez rozloučení vyšla černými dveřmi
do kabinetu a odtamtud do svých komnat, které leželi v druhé části hradu.
do kabinetu a odtamtud do svých komnat, které leželi v druhé části hradu.
xD xD xD Tak to je BOŽÍ! xD Prej :"Když vidím mladou krásnou nahou ženu, řekněme, že jednám." xD xD Já jsem u toho prologu brečela smíchy, doufám, že to byl účel! xD xD