close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

.
.

Mangrovy

29. března 2010 v 15:08 | Elis |  Slohy a referáty
Referát na zeměpis.... Kdyby někomu pomoh, budu ráda :)
1
Magrovy jsou porosty stálezelených stromovitých bažinných rostlin, které se táhnou na velké vzdálenosti na plochých a bahnitých mořských pobřežích a při ústích řek - hlavně v brakických vodách. Druhově bohaté jsou zvláště v indomalajsijských, ale i v jihoamerických končinách. Při odlivu jsou vynořeny nad vodou, při přílivu bývají až po koruny zality vodou. Chrání zranitelnou pobřežní linii pevniny před erozivní činností moře.

Z hlediska biodiverzity (rozmanitosti živých organismů) nemají mangrovy menší význam než např. korálové útesy. Žije zde mnoho druhů výjimečných rostlin a živočichů. Hlavním porostem tohoto bohatého ekosystému je mangrovník, španělsky mangle.
Pro svou existenci potřebují mělkou teplou mořskou vodu. Mangrovy v širším slova smyslu jsou stromy a keře tvořící mangrovové porosty a močály ve vhodných pobřežních oblastech tropů a subtropů(asi 54 druhů z 20 rodů). V užším slova smyslu jsou to porosty stromů z rodu Rhizophora. Porosty těchto stromů se vyznačují nepřehlednou spletí chůdovitých kořenů vyrůstajících přímo z vody. Vždy vyrůstají v tzv. přílivové zóně - tj. v zóně která je periodicky dvakrát denně zaplavována vodou přílivu.
Geografie
Mangrovy lemují přibližně 8% z celkové délky světových pobřeží, zeměpisné rozšíření je však vysoce proměnlivé. Mangrovy se většinou vyskytují hlavně v tropických oblastech a dále pak i v subtropech. Nejčastěji je to na východním pobřeží Střední Ameriky, na pobřeží tropické Afriky a jihovýchodní Asie po Novou Guineu až Nový Zéland. Nacházejí se na pobřeží jižního Japonska. Mangrovy se vyskytují zhruba ve stovce zemí v oblastech mezi 25. stupněm severní a 25. stupněm jižní šířky. Na březích řek jsou společenstva mangrovů různorodé a stávají se ještě bohatšími, posunujeme-li se více do vnitrozemí. Výhodnější jsou také říční dynamiky oproti přílivovým oblastem.
Klima
Dominantním faktorem je teplota, kdy v teplých a vlhkých oblastech je biomasa největší a postupně klesá se zeměpisnou šířkou do asi 35º severní a 38º jižní, kde jsou mangrovy slanými močály pobřeží. Stromy potřebují mírné klima s teplotami kolem 20 °C, klidné moře a alespoň občas sladkou vodu z řek a dešťů.
Flóra
Hustý porost tvořící tento biotop vypadá na první pohled chaoticky, ale ve skutečnosti se vyvíjí a roste podle určitého řádu. Jednotlivé rostliny vytvářejí pásma podle toho, jak jsou odolné vůči pravidelnému přílivu slané vody. Nejlépe snáší sůl mangrovník černý, nejhůře bílý, který proto roste pouze na vyvýšených místech. Kromě soli musí mangrovník čelit i bahnité půdě. V zásadě jsou mangrovníky na tento život dobře uzpůsobeny. Chůdovými kořeny jsou upevněny v podkladu a dýchacími kořeny si opatřují kyslík, na který je tu půda velmi chudá. Aby přežily ve slaném prostředí, vytvořily si mangrovníky zvláštní systém dýchání, kterým čelí nedostatku kyslíku, protože některé jejich části jsou trvale ponořeny pod vodou. Například v kořenech mangrovníku černého jsou dýchací trubice, tzv. pneumatofory, které vyčnívají nad vodu. Červený mangrovník dýchá pomocí tzv. čočinek neboli průduchů, které má v části kořenů nad vodou. Těmito otvory přijímá strom kyslík a rozvádí ho do kořenů pod vodou. Slanému prostředí jsou přizpůsobeny i listy. Mají zvláštní žlázy, které jsou schopny vylučovat nadměrnou sůl. Mangrovník červený dobře snáší slanou vodu a navíc mu nevadí nedostatek živin, bahnitá půda ani nedostatek kyslíku z půdy, protože horní část kůlovitých kořenů mu pomáhá v dýchání. Díky těmto tenkým, klenutým kořenům přežívá na samém okraji mangrovů. Zvláštním druhem mangrovníku je Pellicera rhizophorae, který se vyznačuje rozvětveným systémem silných kořenů, z nichž mnohé trčí do vzduchu.
Další trik mangovníků, jak přežít, souvisí s jejich rychlým a bezpečným rozmnožováním. Převislá semena klíčí už na stromě. Jakmile spadnou do vody, plavou na hladině a přežívají, dokud se nedostanou na vhodné místo.
Jeden mangrovníkový les může tvořit i přes 100 bažin a může v něm růst několik desítek vodních rostlin přizpůsobených k životu v tomto slaném ekosystému. Mangrovové porosty obvykle postrádají letokruhy pro stanovení stáří. Hrubé nepřímé odhady o stáří porostů můžeme získat jen z analýz usazenin, na kterých rostou.
Fauna
Ve vzduchu, na zemi a ve vodě žije v mangrovech více než sedm desítek rostlinných a živočišných druhů. Společně s různými druhy půd a vod vytvářejí jedinečné prostředí s neuvěřitelnou biologickou různorodostí.
Savci, plazi, obojživelníci, ryby, korýši, ptáci a mnoho dalších živočichů nachází v těchto lesích bohatý zdroj potravy a útočiště. Mohou se tam v klidu množit a vychovávat potomky daleko od nebezpečí hrozícího na otevřeném moři nebo ve vnitrozemí. Pro žádný jiný biotop není příznačná taková různorodost mořských a suchozemských živočichů, ať už zde tráví celý život nebo jen určité období.
Některé druhy žijí v mangrovech trvale. Některé nikdy neopouštějí bahno, jiné se pohybují mezi kořeny a korunami stromů. Mangrovy ožívají také díky častým návštěvníkům. S přílivem připlouvají mořští živočichové, například motýlkovci nebo krabi, po zemi přicházejí savci, například mývali krabožraví, makakové či drobní hlodavci, a do korun stromů usedají papoušci, holubi, volavky, kormoráni, krahujci nebo třeba orlovci říční.
Obyvatelé mangrovů se o svůj životní prostor dělí po vrstvách. V nejvyšší vrstvě, v korunách stromů, žijí ptáci, kteří slétají do nižších vrstev pouze za odlivu, který obnažuje bohatý zdroj potravy.
Jejich sousedé, hmyz, se většinou ukrývají před sluncem a za potravou vyrážejí až v noci. Společně s ptáky obývají koruny stromů také ještěrky, hadi a opice. V nižších vrstvách se to hemží různými druhy savců. Mezi kořeny v místech, kam proniká mořská voda, se daří řasám a četným bezobratlým, především krabům, ale i některým vzácným živočichům, například drobné hermafroditní rybce z rodu halančíků Rivulus marmoratus. Nejbohatší život je pod vodou, v níž se společně s rybami, řasami a medúzami pohybuje bezpočet drobných organismů.

Ekologie

Mangrovy, kdysi označované za neužitečné pustiny, jsou dnes považovány za velmi cenný ekosystém. Přesto jsou ohroženy. Z ekologického i ekonomického hlediska jsou mangrovy velmi cenným ekosystémem. Důvodů, proč bychom je měli chránit, je řada. Tyto mnohotvárné lesy tvoří přirozenou hráz bouřím a hurikánům. Slouží jako chovná stanice pro mořské živočichy, kteří jsou základem světového rybolovu. Filtrováním látek škodlivých pro životní prostředí zabraňují mangrovy pronikání odpadu a sedimentů do jiných biotopů, mimo jiné do korálových útesů.
V tropických oblastech jsou mangrovové lesy důležité pro zdravé pobřežní ekosystémy. Hrabanka z porostů mangrovů je hlavním zdroj živin pro trofickou potravní síť a pro plůdky ryb. Mangrovy se vyznačují zvláště vysokou produktivitou organické hmoty navzdory relativně nízké biomase. Poskytují také ochranu pro tření ryb a "školku" pro vývoj mladých ryb, ochranu pro kraby, garnáty a měkkýše. Odhady naznačují, že téměř 90% všech mořských organizmů stráví určitou část svého života v uvnitř mangrovového ekosystému. Mangrovy jsou také místem hnízdění stovek ptačích druhů.
V ekologii krajiny mají obrovský význam v tom, že mezi těmito kořeny se usazují naplaveniny, často organicky velmi bohaté. Postupným navyšováním těchto naplavenin se může významným způsobem rozšiřovat pevnina na úkor moře. Jakmile se porosty tímto způsobem ocitnou na suché zemi, odumírají.
Důležité pro ochranu mangrovových ekosystémů je vypracování plánu pro rozvoj sociálně dosažitelných cílů ve spojení mangrovů a kvality života obyvatel využívající tento ekosystém. Ekonomický, sociální a kulturní život je těsně spjat s obklopujícím rostlinstvem a faunou.
Tomu se blíží projekt "Pobřežní lokality v nebezpečí", který byl navržen ve spolupráci UNU (United Nations University) World Resources Institute, UNESCO a ISME (International Society for Mangrove Ecosystems), ve snaze zlepšit situaci ve východní a jihovýchodní Asii v důsledku antropogenních hrozeb. Jsou mapovány hrozby ze znečištění, přílišného hospodářského využívání, plaveb a přepravy zaplavujících sladkovodní delty, ucpání nánosy bahna a další znepokojující vývoj na pobřeží.


Ničení mangrovů


Ničení magrovů má vážný ekonomický a sociální dopad na obyvatelstvo, které je na nich závislé. Úbytek mangrovů rychle postupuje. Na vině je zabírání pobřežních oblastí pro výstavbu, rozvoj zemědělství, zvyšování těžby mangrovníkového dřeva a především budování dalších a dalších farem na chov garnátů. S rozšiřováním nádrží pro chov garnátů je spojeno kácení stromů, přehrazování přirozených přítoků sladké vody a znečišťování ekosystému chemickými látkami používanými při chovu.
Mangrovy jsou mezi nejvíce ohroženými ekosystémy na Zemi, mizí s alarmující rychlostí, ročně se ztrácí 2 - 8%
Podle zprávy FAO z roku 2003 se celková plocha mangrovníkových lesů na celém světě a s ní i zelené plíce planety za posledních dvacet let zmenšily přibližně o 25 procent.
Tyto rostlinná společenstva ohrožována hlavně nadměrnou těžbou cenných dřev a dále hromaděním PET lahví a jiných odpadů, které jsou splachovány při pravidelných záplavách z krajiny. Významným problémem může být i usazování kalů a sedimentů, jako následek městských odpadů (tam kde chybí čistírny odpadních vod) a splachy především dusíkatých a fosforečnatých látek z polí.

-Mangrove_knees
map
destroyed-mangroves
mangrovy
1
list s žlázami na vylučování soli
mangroves
roots
mangroves
m
kořeny pod vodou
mangrovy
bangladéž
západ slunce
hulman stříbřitý
pelikán hnědý
bazilišek zelený
bojga ulaburong
krokodýl australský
lezec obojživelný
makak
orlovec říční
mangrove
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Barča Barča | 2. dubna 2011 v 18:00 | Reagovat

Mě moc pomohl sice sem to muselaudělat vlastníma slovama ale neva mám 1*
Díky moc :-D si šikovná O_O :-D

2 tropical wedding gowns tropical wedding gowns | E-mail | Web | 9. ledna 2013 v 11:08 | Reagovat

This really is great material. I am employed in theworkplace and it's good to see this type of information with like minded individuals.
http://www.blowdress.org/bridesmaid-dresses.html

3 fake watches fake watches | E-mail | Web | 15. ledna 2013 v 6:04 | Reagovat
4 FloydLix FloydLix | E-mail | Web | 17. ledna 2017 v 3:01 | Reagovat

walmart pharmacy monticello mn  <a href=http://xanor.zoomin.se/>kopa xanor online</a>  ethical issues in medicine

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama