close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

.
.

Zklamání

12. června 2010 v 18:56 | Elis |  Jednorázovky
Ahojky... Tak jsem se po dlooouuuuhé době zase ukázala. Neměla jsem nějak čas a ani chuť... Napsala jsem konečně aspoň kraťoučkou povídečku a to po době ještě delší xD  Měla jsem už skoro depresi, protože mi opravdu nešlo psát, šílenej pocit... Ne že bych s touhle povídkou byla nějak extra spokojená, ale co byste čekali po takové pauze xD Piště komenty prosím :)




Seděl v kuchyni a očima hypnotizoval list papíru ležící na skleněné desce stolu… Byl to dopis, celý pomačkaný od neustálého pročítání…
Vyměnila ho za nového, jistě krásnějšího, mladšího a zámožnějšího, jak jinak… a jeho vyhodila ze svého života jak staré boty, bez jediného slůvka varování či náznaku, že se ta až podezřele dokonalá idylka zničehonic změní na studenou sprchu poznání…

Přesto doufal, že ještě přijde, aby se jí alespoň ještě jednou mohl podívat do těch hlubokých čokoládově hnědých očí a naposled jí říct, jak moc ji miluje, i když dobře věděl, že ona se už neusměje a nezamumlá tu větu, která pro ni byla jen pouhopouhou omšelou frází a pro něj nejvzácnějším pokladem. Tu větu: "Taky tě miluju…"

Během těch dlouhých chvil čekání se neubránil vzpomínkám na to, co spolu prožili: Jak si na sýrovou pizzu namatlali angreštovou marmeládu, jak si zaplatili tandemový seskok, přestože ani jeden z nich zrovna nemiloval výšky……… Vzpomínal na nesčetně nocí strávených pod širákem, v přírodě kilometry vzdálené od ruchu velkoměsta…

* Nepřišla *

Cítil, jak se mu mozek zdráhá samostatně uvažovat, ale snažil se ho vybičovat k činnosti.
Co ho teď vlastně drží na tomhle místě? Rodina? Tou mu byla ona… Přátelé? Nikdo z nich nebyl tak dobrý, aby stálo za to zůstat kvůli němu… A o krásném a čistém prostředí k životu se tady taky nedalo ani uvažovat - všudypřítomná a nekonečná špinavá šeď velkého města.
Rozhodl se odejít… Někam do přírody… kamkoliv

Ve tváři mu nervózně zaškubalo, když se naposled podíval na šedý (jak jinak) činžák, ve kterém strávil rok a půl svého života, jinak na sobě nedal nic znát.
Rychlými kroky se vzdaloval a myslel na jediné: "Jednou bude líp… snad…"
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 princess-denise princess-denise | Web | 15. června 2010 v 16:30 | Reagovat

Nejlepší je ta poslední část... Poetický... ;-) A taky je dobrý to s tou pizzou!!!! xD
Jediný, co bych ti asi tak mohla vytknout je, že tam není pořádně vysvětlený, že se odstěhoval do města kvůli ní... takhle to s tou přírodou nedává tolik smysl.. ;-)
(To já jen tak, abys mě taky někdy pořádně zkritizovala! xD)

2 Elis Elis | E-mail | Web | 16. června 2010 v 16:58 | Reagovat

Poetický??? xD xD
S tim městem... Tys to pochopila... to stačí xD xD
A kritizovat tě budu, až se mi to bude zdát nutný xD xD Zatim si napsala všechno naprosto D-O-K-O-N-A-L-E xD xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama